Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

 

Anketa

Cítíte se v obci bezpečně?

Celkem hlasů:
90
Hlasování začalo:
9. 10. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Jste spokojeni se službami prodejny Hruška v Nových Sedlicích?

Celkem hlasů:
49
Hlasování začalo:
9. 10. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Uvítali byste umístění radaru na měření rychlosti na silnici I/11 v Nových Sedlicích?

Celkem hlasů:
86
Hlasování začalo:
9. 10. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Navštěvujete Areál soudržnosti v N. Sedlicích (hřiště, dětské hřiště, posezení před hospodou) ?

Celkem hlasů:
43
Hlasování začalo:
9. 10. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Líbí se Vám zrekonstruovaná budova obecního úřadu?

Celkem hlasů:
39
Hlasování začalo:
9. 10. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Líbí se Vám nová zahrada v přírodním stylu u MŠ?

Celkem hlasů:
50
Hlasování začalo:
9. 10. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Líbí se Vám zrekonstruovaná budova školky v Nových Sedlicích?

Celkem hlasů:
82
Hlasování začalo:
8. 4. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Žijete v Nových Sedlicích?

Celkem hlasů:
309
Hlasování začalo:
3. 2. 2012
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Čím topíte?

Celkem hlasů:
167
Hlasování začalo:
9. 10. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

 

www.lokalnitopeniste.cz

http://www.lokalnitopeniste.cz/

 

MAPOVÝ GEOPORTÁL GEPROGeoportál

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce

První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1377. 

Znak obce 

znak Nové Sedlice
 
Znak a prapor obce schválen a udělen dekretem
28. února 2000.

Cimbuřím kosmo stříbrně – červený štít. Nahoře sedlo, dole kosmo položená radlice, obojí opačných barev. Figura radlice je převzata z historického pečetního znaku obce, doloženého v 18. století. Zatímco figura představuje tzv. mluvící znamení, odkazující na název obce, cimbuří pak připomíná nedalekou bývalou hradní lokalitu Přerovec.
 
Kombinace barev stříbrné a červené vyjadřuje historickou i dnešní regionální vazbu k Opavsku.

Prapory

(obr. prapory)
 
Prapor obce bíločerveně kosmo zubatě dělený list. V žerďovém červeném poli bílá kosmo položená radlice hrotem a ostřím k žerdi, ve vlajícím bílém poli červené sedlo se třmenem.
Červené pole má tři obdélníkové zuby, široké jednu čtvrtinu šířky listu a vysoké jednu osminu šířky listu, a čtyři stejné mezery. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
 
Prapor byl vysvěcen dne 7. 6. 2002.
 
Prapor Sboru dobrovolných hasičů je modré barvy, uprostřed nese nápis: “Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci“.
 
Obec udělila SDH prapor (zástavu) s právem a povinností užívat jej Sborem dobrovolných hasičů obce při všech příležitostech slavnostních a reprezentačních.
 
Slavnostní prapor zůstává majetkem obce. Trvale je uložen na Obecním úřadě Nové Sedlice a na požádání je SDH vydáván.
 
Prapor byl vysvěcen 7. června 2002.
 

Obecní písaři a kronikáři

 
Kroniky v obci Nové Sedlice se vedly 95 let. 26 let se pak vedla společná kronika v obci Štítina. V této souvislosti nelze nevzpomenout ty, kteří vedli a psali obecní kroniky a zaznamenávali události nejen ve vesničce, ale i v blízkém okolí. Vše uložili a zapsali do stránek pěti kronik uložených v okresním archivu města Opavy.

Byli to tito obecní písaři a kronikáři:

 
Rudolf Jaroš 1876 – 1905
Pan Bořucký 1905 – 1906
Josef Klauda 1906 – 1930
Ludvík Robina 1930 – 1933
Adolf Tymel 1945 – 1963
Zdeněk Klemens 1963 – 1971
Tomáš Sáňka 1998 -
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
V poslední kronice je pak v roce 1971 pod posledním zápisem tento text:
 

„Zápisy v Kronice obce Nové Sedlice ukončeny v roce 1971 Kronika předána na MNV Štítina.“

 


Důvodem bylo sloučení obce Nové Sedlice s obcí Štítina, a to dne 1. října 1974. Po dohodě obou obcí se Nové Sedlice staly místní části obce Štítina. Na základě referenda konaného dne 17. května 1997 se Nové Sedlice dnem 1. ledna 1998  staly opět samostatnou obcí a obecní kronika je nově založena a vedena. 


Významné budovy a místa v obci


Přestože v obci není žádná oficiální kulturní památka, stojí za pozornost následující, pro nás památné budovy.


Kostel


Dominantou obce je kostel Božského srdce Páně z roku 1936 u hlavní cesty I/11, interiér kostela je vybaven inventářem a novorenezančním nábytkem z bývalé Proboštské kaple v Opavě.

Stavba byla realizována s povolením Zemského úřadu v Brně ze dne 18. 6. 1934, č. j. 23610/ V 13. Povolení bylo vydáno na základě zákona ze dne 15. 11. 1867, č. 134.
 20. srpna 1934 byla ustanovena „Jednota pro stavbu a udržování římskokatolické kaple“. Dne 29. srpna 1934 byl ustanoven výbor. Předsedou se stal Theodor Both. Toho dne byl přijat i návrh děkana P. A. Suchánka o pojmenování kaple „Božského srdce Páně“. Jednota uvedla jméno i do svého názvu.
 

Kaplička


Uprostřed vesnice se nachází kaplička Nejsvětější Trojice z roku 1822. O postavení kapličky je dochováno velmi málo zpráv. První zpráva je z druhé Kroniky obce Nové Sedlice a kronikář zde uvádí: „.…Kdy byla kaplička postavena, se neví, ale pravděpodobně pochází ze 17. století.“ Teprve komárovská farní kronika uvádí přesné údaje: “ Kaplička v Nových Sedlicích byla postavena v roce 1882 (číslo parcely 25).“ 
 
V roce 1921 byl do kapličky zakoupen zvon a ve věžičce osazen. Kaplička je zasvěcena „ Nejsvětější Trojici“, o čemž svědčí malý oltářík s obrazem „ Nejsvětější Trojice“.
 
Zvon z roku 1921, který byl 14 kg těžký, byl 6. února 1942 odebrán a prodán, za 56 Kč a odvezen. Teprve v roce 1949 byl zakoupen malý zvon za 2 200 Kčs a znovu osazen. Zvoník oznamoval zvoněním 12 hodin poledne a v 18 hodin večerní klekání. Zároveň zvon sloužil jako umíráček.


HASIČSKÁ ZBROJNICE 


Byla postavena v roce 1892 na ulici Hlavní, č. p. 57. Původně sloužila jako obecní šatlava, později jako ubytovna chudých a skladiště divadelních kulis. Nově zřízený Sbor dobrovolných hasičů z roku 1890 (oficiálně zřízen 1892) potřeboval nutně hasičskou zbrojnici. Pozemek ke stavbě věnoval pan František Kinnert (tehdejší starosta obce).
 
Budova byla postavena v r. 1890 s číslem popisným 57. Byla určena jako hasičské skladiště a zároveň i jako obecní šatlava. V období I. republiky zde byli ubytováni chudí lidé. V mezidveřním prostoru byly uschovány divadelní kulisy.

Budova byla několikrát opravována. Naposledy v roce 2000. Tehdy započaly zednické práce, došlo k výměně dveří, vnitřní opravě garáže a omítnutí budovy. Roku 2002 slavil sbor 110 let svého trvání. V roce 2003 byla budova opravena, před vchodem a vjezdem je upravený lapol nákladem 70 000 Kč pro zachycení přívalové vody.

 
Škola


Budova školy vystavěna je roku 1924, nejprve byla základní školou, dnes slouží dětem jako mateřská škola. V přízemí školy je kulturní zařízení obce a obecní knihovna.
 
V roce 1922 upozornil správce školy inspektora na neutěšený stav ve škole. Žáci se učí při světle petrolejových lamp a nezdravý vzduch má za následek jejich vysokou nemocnost. Krátce nato okresní rada nařizuje obci vypracovat a předložit plány nové školy. Plány jsou urychleně vypracovány a stavba svěřena p. Ludvíkovi Vaškovi. Dne 15. července 1924 s nákladem 206 310 Kč byla škola dostavěna. Dne 17. listopadu 1924 byla škola vysvěcena kaplanem P. Frnkou a děkanem P. Suchánkem.
 
Z období II. světové války je dochováno málo záznamů. Vedení kronik bylo zakázáno. Přesto v rodinných pamětních knihách nalezneme strohé záznamy (například v rodinné kronice p. Stanislava Havlíčka). Tak se dozvídáme o učitelích ve válečném období, Valerii Skolaudové, pánech Čaputovi a Zonkovi, Jarmile Stejskalová a Jiřině Liberské.
 
17. ledna 1945 se ve školní budově usídlil německý štáb. Místem školní výuky se stal hostinec pana Richarda Laryše. Německé úřady nařídily vyučovat němčinu osm hodin týdně.

V průběhu války byla budova školy značně poškozena. Po skončení válečných operací pokračovalo vyučování od 15. května 1945 v Laryšově hostinci. Do školy přišlo 58 dětí. 14. 9. 1945 se obnovilo vyučování v budově školy.
 
Výnosem Ministerstva školství a osvěty č. A 21862/ 46 – 13 ze dne 11. 10. 1946 byla dnem 1. 11. 1946 otevřena v přízemí mateřská škola. Vyučování započalo 4. 11. 1946 s počtem 26 dětí. Zakladatelem znovuobnovené školy byl řídící učitel obecné školy František Pavera. První učitelkou byla p. Ludmila Bednářová.
 
V roce 1947 byl z hygienických důvodů ve škole zřízen vodovod.
 
Škola pak prošla vývojem a změnami v názvech a stupních.
Obecná škola, Národní škola, Základní škola, Základní škola pro 1. – 3. ročník, Mateřská škola.
Národní škola existovala do 31. srpna 1957, dvojtřídní od 1. září 1957, jednotřídní od 1. září 1958 a pak opět dvojtřídní, do které chodilo 36 žáků. V roce 1969 byl ve škole zrušen 4. a 5. ročník. Po zrušení základní školy pro 1. – 5. ročník dnem 1. září 1973, přípisem č. j. 453 – I – 73 ze dne 30. srpna 1973, zůstává v I. patře MŠ a žáci do základní školy dojíždějí do Štítiny.

Vžité názvy jednotlivých částí obce a přilehlého lesa

Horní části obce, která zahrnuje ulici Včelařskou, Horní a Zahradní se říká „Staré Brno“.
 
Jižní části obce u potoka Sedlinka, se po pravé straně říká „V húšťu“, části po levé straně se říká „ Olšinky“.
 
Části kolem Obecního úřadu a  mateřské školy se říká „Záhumení“.
 
Dolní části obce ulice Opavská se říká „ Na Kolonii“. Od č. p. 40 směrem k Opavě se říká „Fifejdy“ a nyní i  „ Hlavnička“.
 
Rovněž les nad obcí má své názvy:„ Na Panském kútě“, „ Zámčisko“, „ Starý a Nový druťařovec“, „ Nad Strýkem Jankem“, „ Černý les“, „ Panský kút“, „ Benkova lúka“, „ Uhorky“, „ Polachův důl“, a  „ Zelené cesty“. 


Historie obce


Údolí Nových Sedlic již v dávných dobách mělo nemalou důležitost. Nasvědčuje tomu tvrz na „ZÁMČISKU“ asi 300 m na jihovýchod od Přerovce. Kdy tvrz vznikla a kdy zanikla, není přesně známo. Rovněž není přesně datován vznik lokality Nové Sedlice. Patřila k panství štítinskému (první zmínka z roku 1285) a byla v držení pánů z Kravař. Oficiální zmínka o obci je v roce 1377.

Roku 1370  větev pana Jana ze Štítiny vymřela, a majetek tak přecházel na různé majitele. Až v roce 1461 byl majetek složen panu Jaroslavu Stášovi z Posutic, který obnovil nárok svých předchůdců na „Dubovou horku“ nad Novosedlicemi. Po něm pak převzal správu jeho syn Petr, a to do roku 1512. Nutno připomenout, že samostatnou kořistí pana Petra se stala r. 1492 koupě Lhotky Pusté ležící mezi Přerovcem a Pustou Polomí. Po jeho smrti zanechal věnné statky manželce Anně z Drahotuš, a to tvrz Štítinu, Mokré Lazce a Nové Sedlice. Majetek pak zdědil její syn Volf Stoš, který po krátké době prodal tvrz a celé panství panu Matyášovi Bystřickému. Po jeho smrti zdědila panství jeho sestra Markéta, manželka pana Jana Voka, což bylo učiněno zápisem a vkladem dědictví do Zemských desek.

Novým pánem štítinského panství a zboží k tomu náležejícího se stal soudními přemi proslulý pan Jindřich Šíp. Byl správcem obcí Mokré Lazce, Novosedlice, Přerovec a Lhotka Pustá. Po Jindřichově smrti panství dědí synové, kteří kvůli vzájemným neshodám byli nuceni panství prodat. Panství kupuje r. 1592  pan Mikuláš Tworkovský, za jeho panství dochází k největšímu rozkvětu.
 
Po smrti pana Mikuláše ovládli panství Karel Janák, dále pan Hynek Mikuláš, který byl prostoduchý a měl přezdívku loutkový hejtman. V roce 1627 prodal panství panu Karlu Mošovskému za 16 000 zlatých. A v roce 1630  bylo vloženo toto panství do Zemských desek. Za panování Karla Mošovského došlo k úbytku sedláků, chalupníků a zahradníků.
 
Roku 1642 se valí do opavského Slezska švédská vojska generála Wittenberga, která pustoší levobřežní část řeky Opavy. Štítinská tvrz měla plnit funkci opevněného bodu a vzdorovat Švédům. Naštěstí vojska postupovala po levém břehu Opavy a tvrz Štítinu minula. Po roce 1648 bylo panství prodáno panu Janu Bockovi. Byl to voják. Na panství nepobýval a nakonec ho prodal Zikmundu Sedlnickému z Choltic.
 
Panství pak bylo pronajímáno a vystřídala se zde celá řada majetníků až do roku 1763, kdy se po sjednaném míru ukončily vleklé války, a na panství se rozhostil klid. Na panství štítinském v té době vládl pan hrabě Choryňský. Od roku 1760 do r. 1770 byl zemským hejtmanem. Všechny věci úřadu vyřizoval na pruské půdě ve Velkých Hošticích na svém zámeckém sídle. Vládl štítinskému panství celých 36 let. Založil celou řadu svobodných usedlostí. Odprodával kusy svých pozemků poddaným po 8 – 10 tolarech, po koupi obdrželi asi 2 měřice půdy a vrchnosti platili místo roboty činži.
 
Po smrti hraběte se vlády nad panstvím ujala jeho dcera Marie Anna, která pokračovala s prodejem pozemků poddaným. 
 
V roce 1797 byly po zakoupení půdy v obci postaveny domky č. 41 a 42. Vznikly nové kolonie, které nesly název Marianov č. p. 41 až 52, Choryňkovice č. p. 28 až 40. Kolonie brzy zanikly a splynuly s obcí Nové Sedlice. 
 
V roce 1806 prodává Marie Anna panství bratřím Čejkům za 88 000 rýnských. Byli to kupci, kteří výrobou a prodejem sukna velmi zbohatli. Po 31 letech pak panství štítinské získává Řád německých rytířů, a to v roce 1837.
 

Kamenné kříže

Na pozemcích obce je postaveno celkem 8 křížů.
 
1. kříž je u kapličky Nejsvětější Trojice. Pochází z roku 1915 a dal jej postavit pan Jan Tížek z č. p. 3, na paměť svého syna Františka, padlého v I. světové válce. Kříž byl vysvěcen 21. 11. 1915.
 
2. kříž je na pozemku u rodinného domku č. p. 41.  Byl postaven v roce 1936. Obnoven po II. světové válce.
 
3. kříž u „ Hraniček“ nese letopočet 1889 a dal jej postavit pan Matouš Světlík z č. p. 10.
 
4. kříž u č. p. 12  zakoupila Kateřina Stuchlíková, manželka Antonína Stuchlíka. O důvodu postavení kříže vypravovala Stuchlíkova dcera Karolina tehdejšímu kronikáři :
 „Matičce moji zjevovala se často ve snu její matka. Přes 40 let se zabývala myšlenkou postavit u své zahrady kříž za pokoj duše její a celá rodina ten úmysl schvalovala. Nebylo však peněz, spořila a již se chystala své přání uskutečnit, když tu předešel ji Matouš Světlík a kříž postavil. Na její prosby vše vyřešil pan farář páter Tomáš Glass, že matička moje ten kříž koupila od Matouše Světlíka za 200,- Kč. Kříž tento a na Hraničkách byl v jeden den vysvěcen, ale matička se toho nedočkala. Zemřela krátce před tím.“
 
5. kříž byl postaven u bývalé říšské silnice (nyní I/ 11) r. 1908. Stál v rohu bývalého panského pole, po schválení tehdejšího majitele panství arcivévody Eugena. Postavila jej paní Hana Hajdůčková, č. p. 39, za finanční částku 200,-K.
 
6. kříž stojí u kaple Božského srdce Páně, je darem anonymním z r. 1936.
 
7. kříž na hřbitově je železný z roku 2003, vedle něj je socha klečící madony z krnovské dílny Svatopluka Ručky.
 
8. kříž je u vnější strany hřbitovní zdi, vpravo před vstupem na hřbitov. Je kamenný a postaven byl r. 2006 jako dar Obecního úřadu Nových Sedlic. 


Hřbitov

 
Na mimořádném zasedání obecního zastupitelstva 17. července 2000 zastupitelstvo schválilo projektovou dokumentaci na výstavbu hřbitova. Zároveň byl 12. června 2000 odeslán dopis s žádostí o převedení pozemku potenciálního hřbitova na obec. Projekt sestával z celkového pohledu, budovy technického zázemí a oplocení parcel č. 440, 441, 446.
 
Dokumentace byla předána Stavebnímu odboru v Opavě dne 28. 8. r. 2000 s žádostí o územní rozhodnutí.
 
2. července 2000 byl vysvěcen základní kámen hřbitova v kapli Božského srdce Páně.
16. května 2001 byla podána žádost o stavební povolení dopisem adresovaným Odboru výstavby Magistrátu města Opavy. 31. července 2001 bylo stavební povolení vydáno.
 
V červenci roku 2001 byla zahájena největší povolená investice obce.
 
Hned po nabytí právní moci vydaného stavebního povolení se započalo s výstavbou inženýrských sítí, tj. vodovodní přípojky a elektřiny. V návaznosti na to byly prováděny další stavební práce: úprava a vyčištění příkopu pod hřbitovem, na jižní straně obce byla realizována částečná úprava kanalizace, úprava příkopů, výstavba kanalizačních šachet až k ulici Hlavní a Včelařské. Práce pokračovaly v roce 2002. Na jaře byla zhotovena hlavní brána a branka hřbitova. V dubnu se upravilo okolí kolem železného kříže. 9. dubna 2002 je schválen Řád veřejného pohřebiště, tedy Hřbitovní řád.
 
26. srpna 2002 podala obec na Odbor výstavby a životního prostředí návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí. Dne 10. září 2002 proběhlo místní šetření za osobní přítomnosti kompetentních pracovníků okresu Opava a  HZS. K vydání rozhodnutí bylo doloženo geometrické zaměření stavby a byla schválena kolaudace. Práce na úpravě hřbitova pokračovaly v roce 2004. Byly zde dokončeny nové chodníky k jednotlivým hrobům a v roce 2006 bylo vybudováno osvětlení.